Fyzická zátěž - vědecky prokázaný lék téměř na všechny nemoci

04.04.2019

Pohyb a cvičení jsou pro zdraví velmi důležité. Ne každý ví, že existuje mnoho vědeckých studií, které staví pohybovou aktivitu na pozici jednoho z nejdůležitějších faktorů, který nám může podstatně prodloužit a zkvalitnit život. Dokonce zabraňuje konkrétním nemocem.

Kdo se nehýbe, nebo ztratí schopnost pohybu - předčasně umírá. Platí to v divoké přírodě, ale i pro člověka. Nestačí však jen cvičit zdravotní cvičení - nezaměňujme pouhé cviky (které cvičíme např. doma na protažení) a pohybovou aktivitu (fyzickou zátěž).

Cvičení - tj. cílené pohyby za účelem protažení či rozehřátí svalstva, rozhýbání zablokovaných úseků páteře, zlepšení vadného držení těla - nám pomůže, abychom nebyli hrbatí a méně nás něco bolelo. Je to fajn, ale nestačí to k pocitu štěstí, ani k prevenci a léčbě civilizačních chorob. Chce to intenzivnější pohyb, který nás zocelí, vyplaví endorfiny a zlepší naši kondici (tj. schopnost něco vydržet). 

Pohyb (fyzická zátěž) - je aktivita, která (je - li dostatečně dávkována), zajistí sníženou úmrtnost na všechny civilizační choroby. A navíc přináší vyšší kvalitu i pocit štěstí do života.

Dávkování fyzické zátěže (skutečně se používá slovo dávkování - jako u kteréhokoliv jiného léku) se přizpůsobuje věku a možnostem jedince, mělo by být takové, že bychom měli fyzickou aktivitu provádět alespoň 3 různé dny v týdnu minimálně hodinu. Dle některých novějších doporučení celkově pro dospělé min. 5 hodin týdně. Jde o střední až intenzivní zátěž (tj. nestačí pomalá procházka, nejméně jde o rychlou chůzi, či jiné sportovní aktivity přiměřené věku - běh, běžky, kolo, horská turistika, tenis, intenzivní trénink v posilovně aj.).

Vědecky prokázané efekty fyzické zátěže:

- prevence stařecké demence

- u dětí podpora psychomotorického vývoje, růstu, pevnosti kostí

- prokázáno je snížené riziko rozvoje deprese

- prokázáno je celkově snížené riziko předčasného úmrtí a prodloužení délky aktivního života

- zlepšení kvality spánku

- zlepšení metabolismu cukru u diabetiků 2. typu - zlepšení účinnosti inzulinu po fyzické zátěži a tím pokles krevního cukru

- jde o nejlepší prevenci osteoporózy (mnohem účinnější, než jakýkoliv doplněk stravy)

- ve stáří s vyšší pohybovou aktivitou prokazatelně klesá riziko pádů

- fyzická aktivita snižuje úmrtnost také u lidí vážně nemocných - prokazatelně např. u srdečního selhávání nebo po infarktu myokardu, kde vůbec neplatí laická představa, že by se takto postižení měli pohybové aktivitě radši vyhýbat (zde musí být pohyb přiměřený stavu pacienta a konzultován s odborným lékařem)

To byl jen malý vzorek výhod, které nám fyzická aktivita přináší.

Jak často a jak dlouho se minimálně pohybu věnovat, aby byl efekt dostatečný:

U dětí ve věku 3-5 let by měly být k dispozici pohybové aktivity celodenně - zde by měla být přítomná přirozená chuť k pohybu, stačí dát dítěti dostatečný prostor ke hře venku.

U dětí a mládeže ve věku 6-17 let - ideální je 60 minut střední až intenzivní pohybové aktivity denně.

U dospělých - poslední vědecká doporučení ukazují na vhodnost věnovat se fyzické zátěži 5 hodin týdně.

Nad 75 let - zde je spektrum sportovních výkonů sice omezeno, ale výrazný efekt u této věkové kategorie prokazatelně přinášejí i pravidelné denní procházky.

(v druhé části článku byly využity citace odborných studií a odborných doporučení publikovaných v časopise Světová medicína stručně, který přináší každý měsíc aktuální medicínské informace pro lékaře)

autor: MUDr. Michal Schreier